Kapitola LXVII

O míru a válce (O pokoji a válce)

690	Udržení míru považujeme za nejdůležitější, někdy ale při jeho obhajobě musíme sáhnout po zbrani.
691	Důvodem k tomu jsou tajné skupiny či spiknutí, která se postupně šíří. Pokud se spiklenci spojí, vzniknou nepokoje. Jestliže se taková situace nezklidní, vypukne občanská válka.
692	Proti nepříteli, útočícímu zvenčí, je nutná obranná válka.
693	Vyhlašuje se prostřednictvím hlasatele a nebo se žádá o mír skrze mírového posla, jestliže se dotyčná strana cítí být nepřipravená nebo nepřátelské moci nerovná.
694	Zbabělý se nepokusí bojovat.
695	Válečná příprava není nic snadného: musí se zajistit vojáci (které je nutno naverbovat, opatřit zbraní a vycvičit), důležité je také získat spojence pro zásobování armády potřebnými surovinami a penězi.
696	Je potřeba pravidelně vyplácet mzdy, také vydávat jídlo a určit výdejce, kteří to budou rozdělovat.
697	Pak se musí shromáždit a uspořádat vojsko po četách, rotách, praporech, plucích a ustanovit desátníky, kapitány, rotmistry a nakonec nejvyššího generála.
698	Noví vojáci se přidávají ke starým, nižší důstojníci a dragouni k pěchotě a jízdě, pomáhají jim i kuchaři, sluhové a pacholci.
699	Budeš dostatečně chráněn, pokud na sobě máš pancíř, helmu a štít a jsi připraven k šermu.
700	Námořníci potřebují také háky a harpuny.
701	Meč se připásá nebo věší na záda, aby se lépe tasil a po boji se mohl zastrčit zpět do pochvy až po jílec.
702	Střelci, naučte se vyndavat šípy z toulce, napínat tětivu a držet si útočníky od těla.
703	Mušketýři nabíjejte muškety střelným prachem, potom střílejte, ale miřte přesně.
704	Před válečným tažením je třeba: vyměřit ležení, upevnit stany kolíky, vykopat příkop, obestavět tábor palisádou a rozestavět stráže.
705	Je důležité vysílat tajné agenty a špiony, kterých je tady vždy hodně zapotřebí stejně jako tajných hesel, podle kterých se poznávají vlastní vojaci
706	Výpady se konají kvůli loupežím, neobejdou se bez plenění.
707	Pokud se uzavře příměří, vyměňují se rukojmí.
708	K bitvě připravené oddíly zaujímají postavení pravidelného mnohoúhelníku o třech nebo čtyřech stranách.
709	Korouhevníci nesou uprostřed korouhve, před nimi jdou praporečníci s oboustranně ostrými meči.
710	Bubeníci a trubači poplašně troubí, opětovaným zvukem trubek a píšťal a hřměním bubnů povzbuzují k boji.
711	Šermíři obvykle začínají boj šermováním a hned se spojí s celým vojskem a bojují:
712	zdaleka vrhají kameny z praku a samostřílů, kopí z řemenů, střílí šípy z kuší a kule z ručnic a děl.
713	Poté zblízka násilně prorážejí ostrými dřevci a kopími, halapartnami, železnými cepy a palcáty, čekany a palicemi, také rapíry, končíři, dýkami a tulichy, zároveň píchají štyléty, bodají kordy a šavlemi a sekají tesáky.
714	Nastává krvavá řež, padají na obou stranách, kvílejí a strašlivě řvou.
715	Dokud boj trvá, setniny, netroubí-li se zpět, nastupují ze zálohy, vpadávají do zad, rozrážejí šik, zahánějí na útěk, pronásledují, vraždí.
716	Jsou strachem ochromeni, zčásti se vzdávají a jsou zajímáni, zčásti utíkají. Vojáci jsou rozprášeni a toulají se.
717	Město odbojářů nebo zámek či tvrz, kam se poražení a zahnaní uchýlili, bývá ze všech stran obléháno a dobýváno zbraněmi.
718	(Pokud ti, kdo jsou v obležení, zaútočí na obléhající, bývají větším útokem přemoženi.)
719	Dobývané město bývá před kapitulací rozbořeno, někdy i vyhlazeno, i posledním občanem opuštěné, zničené a rozvrácené.
720	Dříve obsazené pevnosti získávají nové obyvatele.
721	Vítězové, zatížení lupem a kořistí, pozvedají vítězné vlajky a s křikem a vítěznou písní se triumfálně vracejí.
722	Zatímco stateční jsou za hrdinské činy pasování na rytíře a získávají erby, zrádci a revolucionáři jsou popraveni, dezertéři a odpadlíci pokutování, ranění léčeni a zatci jsou vysvobozeni vyplacením nebo výměnnou.
723	Když jde voják do penze, dostane poslední žold, podle toho, jak bojoval, a odevzdá zbraně. Ti, co už nemohou sloužit, také končí službu, těm, co položili život za vlast, se vzdává čest.