Kapitola XXXII

O orání (O orbě)

385 Rolník je ten, kdo pracuje na poli a živí se ziskem z úrody.
386 Ten, kdo si pronajímá statek a pole, ten je jeho nájemce a ten, kdo spravuje dvůr, ten je jeho hospodář / správce.
387 Aby byla půda úrodnější, rozorává se a zbavuje se plevele. Před zasetím se půda hnojí hnojivem nebo slínem.
388 Půdy doposud neobdělávané a ty ponechané ladem jsou úrodnější, než půdy každoročně obdělávané.
389 Při orání se do pluhu zapřahají voli, ale ne za provazy, nýbrž do jha.
390 Poté oráč pohání a pobízí dobytek bodcem, půdu oře napoprvé a posléze přeorává, následně zasévá obilí, půdu vláčí a oře po směru i kolmo.
391 Oráč při vytváření brázd drží otěže jednou rukou, aby nevyšel z brázdy, druhou vykrajuje brázdy radlicí, dokud objížďku nedokončí.
392 Strouha k odvádění vláhy se vykopává napříč brázdami.
393 V jílovité půdě musí být brána železná, pro písčitou půdu postačuje brána dřevěná.
394 Když nastane čas, kdy mladé obilí začně košatět, musí se plít, aby ho plevel nezadusil.
395 Když přijdou žně, ženci sečou obilí srpem a po náručích ho pokládají.
396 Potom sbírají snopy a zavazují je provázkem, až na poli zůstane pouze strniště.
397 Na povozech svážejí obilí do stodol, nebo ho skládají do stohů.
398 Za humny mlatci obilí cepy vytloukají zrno, dokud nezůstane jen sláma a slupky z obilí.
399 Dřevěnou lopatou přehazují obilí, aby se oddělily plevy od zrna.
400 Pokud stále něco zůstane, přesívají sítem obilí, aby bylo čisté. Pak se nosí do sýpek.