Kapitola XXIII

O záležitostech těla (O případcích těla)

278	Podle vnějšího vzhledu jsou někteří obézní, jiní hubení, někteří krásní, jiní oškliví.
279	Podle vnitřního stavu jsou čilí nebo neduživí, silní nebo slabí.
280	Kudrnatí těžce plešatí, zrzaví nesnadně šediví.
281	Plešatící lidé jsou náchylnější k zbláznění a zavíráni do ústavu.
282	Je lepší šilhat, než být slepý, být nedoslýchavý než hluchý, zajíkavý než němý.
283	Kdo podivně šilhá, mžourá, je pidlooký a Žižkovi podobný.
284	Říká se, že lidé s velikým nosem mají dobrý čich, ti s velikou pusou hodně jedí, ti, co šíří pomluvy jsou hloupí.
285	Bradavice, podbradek, hrb i každá boule berou kus krásy.
286	Stejně jako ošklivé skvrny, pihy, lupénka, vysušená kůže, ekzém, křečové žíly a další zohyzdnění.
287	Ten, kdo má křivou páteř, chodí shrbený.
288	Některým se pleš líbí, jiným ne.
289	Kulhání je vrozené, protože ani šmajdaví lidé, lidé s vybočenýma nohama a vystouplými kotníky, ani s nohama do O nekulhají.
290	Opruzení je způsobeno odřením (vlhkem, vodou) změklé kůže.
291	Vykastrovaný (kleštěnec) je ten, kterému jsou odstraněna varlata.