Kapitola LXXXIX

O spravedlnosti vůči druhým (O spravedlnosti podílné)

869	Odplatou a pomstou se jen zdržujeme od povinností.
870	Kdo činí dobro, zaslouží pochvalu, doporučení, zvláštní jednání a dary. Kdo nečiní dobro, měl by být pokárán či potrestán. Každý je jiný.
871	Kdo činí zlo nechtěně, aniž o tom ví, zaslouží politování. Přičti to jeho hlouposti a tvrdě nepostupuj; kdo jedná špatně úmyslně, má být tvrdě a spravedlivě potrestán. Pokud je někdo ke špatnému jednání naveden někým druhým, nijak ho to neomlouvá.
872	Pokud se někdo trápí, nezvětšuj jeho trápení, ale snaž se mu pomoci a trápení zmenši.
873	Pokud někdo potřebuje pomoc, jistě o ni bude usilovně prosit a modlit se.
874	Když je ovšem žadatel pyšný či vtíravý, nic nedostane a bude odehnán.
875	Dostaneš-li o co jsi prosil, poděkuj; pokud to však právem nedostaneš, nestěžuj si.
876	Pokud ti někdo nabízí, o co jsi nežádal, mírně se zdráhej, ale zatvrzele to neodmítej, aby ti nebyla vytýkána nevděčnost.
877	Projevy vděčnosti jsou: poznat dobro, mluvit (svědčit) o něm, odměňovat je a vracet je.
878	Buď prospěšným a za dary vděčným.
879	Příjemné hosty zdvořile pohosti, přátelům dej dary a přej do nového roku.
880	Važ si drahých a výjimečných darů, žádnými však nepohrdej.
881	Pomáhej všem, nikomu neškoď a každému přej jen to dobré.