Kapitola IV

O vesmíru (O obloze)

31	Hvězdy jsou jako lampy zavěšené na nebi, které se pohybují po uzavřených drahách, svým světlem osvětlují temnotu a určují čas a řád věcí.
32	Planet je sedm, každá na své oběžné dráze.
33	Nejblíže Zemi je Měsíc, který se nám jeví podle toho, jak je nasvícen, jako by dorůstal či ubýval, a udává tím dobu jednoho lunárního měsíce.
34	Slunce svým oběhem vymezuje dobu trvání dnů.
35	Východ Slunce předchází svítání, když se rozednívá.
36	Po západu Slunce přichází soumrak, tedy se smráká až je tma tmoucí.
37	Když Slunce prodlužuje svoji oběžnou dráhu na obloze, tak je jaro, když ji zkracuje, tak je podzim, na začátku jara i podzimu je rovnodennost.
38	Když je Slunce nejníže, je nejkratší den a počátek zimy. Když je nejvýše je nejdelší den a počátek léta, když je Sirius nejvýše, je nejteplejší část roku.
39	Merkur oběhne kolem Slunce rychleji než za půl roku, Venuše pak za rok a půl.
40	Venuše se ráno nazývá Jitřenka, večer Večernice.
41	Mars obíhá kolem Země za necelé dva roky, jasný Jupiter za necelých jedenáct let, chladný Saturn za téměř dvacet devět let.
42	Zatmění Měsíce a Slunce nastává tak, že se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem nebo se Měsíc dostane na spojnici mezi Zemi a Slunce.
43	Na osmém místě jsou hvězdy, které se otáčejí stejným směrem a stejně rychle, ale s různou svítivostí.