Kapitola XXIV

O nemocech (O nemocech)

292 Žaludek, od něhož pocházejí mnohé nemoci, prázdný hladoví a žízní, přeplněný naříká a říhá, syrové jídlo je mu nepříjemné.
293 Když je člověk bledý a neduživý, je nemocný. Také malátnost a ospalost nemoc projevují.
294 Některé nemoci způsobují bolest, jiné nehybnost, jiné jen svědění, jiné jen třes přivodí, ale opakované nemoci nás často zmohou.
295 Jestliže se stonající člověk nezotaví brzy, podlehne nemoci, a co je horšího, stává se z něj ležící pacient.
296 Když ho nemoc opustí, může mluvit o štěstí.
297 Bolest hlavy, pokud ji nezpůsobí prasklá lebka, vzniká, pokud při závratích nebo pominutí smyslů nebo při nepříčetnosti.
298 Bolest zubů se objevuje, když maličkým rostou zuby, a nebo později, když hnisají dásně.
299 Šilhavost předchází slepotě a ani časté hučení v uších není dobré znamení.
300 Rýma je vytékání hlenů z nosu, které ztěžuje dýchání.
301 Musíš hodně pít a kloktat, aby angína postihující mandle nemohla ucpat hrdlo.
302 Únava a mdloby se léčí octem.
303 Průjem a úplavice způsobují řídkou stolici, zácpa zbytečné nadýmání.
304 Bolestivé močení je příznakem močových kamenů.
305 Svírání postihuje střeva, zácpa a přílišná vodnatost tlusté střevo.
306 Bodavá bolest (v bocích) a úraz trápí méně, modřina téměř netrápí.
307 Otok narozdíl od kýly naběhne a splaskne.
308 Průběh otravy zastavuje protijed.
309 Dna ničí klouby, do nichž vtéká hnis, bolesti v rukách říkáme chiragra, v nohách podagra, v kyčlích sciatika/kyčelnice.
310 Třídenní zimnice se vrací ob den.
311 Dlouhodobý průjem, vodnatelnost a souchotiny jsou smrtelné, podkožní voda je toho příčinou jakož i náhlé chřadnutí.
312 Padoucnici předchází psotník.
313 Prvním příznakem mrtvice a infarktu bývají křeče.
314 Mor, který se projevuje morovými boulemi, je velmi nakažlivý a hubí celé národy.