Kapitola XVII

O zvěři (O zvěři)

189 Zvířata se vesele pasou vedle lesů a v hájích, poté se odeberou do svých skrýší a pelechů.
190 Slon, největší ze zvířat, má neohebné nohy a proto si podává potravu chobotem.
191 Jednorožec žije v nejvzdálenějších a neobyvatelných pustinách.
192 Nosorožec má na sobě kostěnný pancíř.
193 Losí kůže se nedá proseknout.
194 Chundelatý medvěd bručí a mručí.
195 Co rys neuloví na tři skoky, nechá být.
196 Tygr je nejdivočejší zvíře.
197 Rys skvrnitý má výborný zrak.
198 Jelenovi mohutné parohy nevadí, je mrštný a dožívá se vysokého věku; někdy je v říji.
199 Jemu je podobný daněk, ale je menší; také srna, jejíž samec je srnec.
200 Kozorožec a kamzík lezou po příkrých skalách.
201 Buvol a zubr jsou divocí volové.
202 Lev s chlupatou hřívou hrozivě řve.
203 Když přichází jaro, liška začíná línat a je olysalá, blekotá a zůstane vždy divoká.
204 Není nic bázlivějšího než zajíc: kdykoliv se něco šustne, nastraží uši a nebo se vztyčí a utíká do křoví; když ho chytají, piští.
205 Králík dělá nory a krtek krtiny.
206 Ježek a dikobraz mají ostny místo srsti.
207 Opice, např. kočkodan, napodobují naši činnost.
208 Není nic ospalejšího než plch a jezevec.
209 Tchoř, lasice kolčava, kuna, sobol, norek atd. se používají na výrobu kožichů.
210 Veverka, sysel, křeček a další si dělají nory.
211 Myš, která prolézá spíže, se občas stává kořistí koček, či se chytne do pastí.