Kapitola XLIII

O lodní dopravě (O plavecství)

462 Námořnící se plaví po moři, když je potřeba přivézt zboží.
463 Kapitán sedí na zádi u kormidla a řídí loď, ostatní běhají po palubě, na stěžně rozvěšují plachty, na stožár i na lodní příď, věší též vlajky.
464 Když je moře klidné, loď nepluje, pokud veslaři nesedí na lavičkách u kolíků a neveslují (ale vanutí větru pohání lehkou loď rychleji než vesla), kde je potřeba, odstrkují se pomocí bidel od mělčin a skal.
465 Neboť kdyby zde uvízli, mohla by se loď rozbít, museli by vyhodit náklad. Proto měří hloubku olovnicí.
466 Když se strhne bouře, vyhazují kotvu na kotevním laně, aby nebyli uchváceni obrovskými vlnami, a tak se loď jen otáčí a zmítá.
467 Ti, kdo se na lodi plaví poprvé nebo podruhé, bývají jen málokdy ušetřeni mořské nemoci.
468 Prázdná loď, zejména nákladní, se musí zatížit pískem, aby byla stabilnější, ale pokud se přetíží, potopí se.
469 Někdy loď praská a skrze zvětšující se štěrbiny zatéká voda, hromadí se na dně, odtud se pumpou pumpuje ven.
470 Po skončení plavby mají lodě rychle vplout do přístavu nebo přinejmenším na vhodné kotviště.
471 Na splavných řekách se používají lodě a čluny, často i vory.
472 Tam, kde není brod, převáží se na prámu, což se nazývá přívoz, ale převozník za to chce poplatek.
473 Jinde se dělají kamenné, dřevěné a visuté mosty nebo lávky.
474 Potápěči se potápějí do velkých hloubek.