Kapitola XLIII

O lodní dopravě (O plavecství)

462	Námořnící se plaví po moři, když je potřeba přivézt zboží.
463	Kapitán sedí na zádi u kormidla a řídí loď, ostatní běhají po palubě, na stěžně rozvěšují plachty, na stožár i na lodní příď, věší též vlajky.
464	Když je moře klidné, loď nepluje, pokud veslaři nesedí na lavičkách u kolíků a neveslují (ale vanutí větru pohání lehkou loď rychleji než vesla), kde je potřeba, odstrkují se pomocí bidel od mělčin a skal.
465	Neboť kdyby zde uvízli, mohla by se loď rozbít, museli by vyhodit náklad. Proto měří hloubku olovnicí.
466	Když se strhne bouře, vyhazují kotvu na kotevním laně, aby nebyli uchváceni obrovskými vlnami, a tak se loď jen otáčí a zmítá.
467	Ti, kdo se na lodi plaví poprvé nebo podruhé, bývají jen málokdy ušetřeni mořské nemoci.
468	Prázdná loď, zejména nákladní, se musí zatížit pískem, aby byla stabilnější, ale pokud se přetíží, potopí se.
469	Někdy loď praská a skrze zvětšující se štěrbiny zatéká voda, hromadí se na dně, odtud se pumpou pumpuje ven.
470	Po skončení plavby mají lodě rychle vplout do přístavu nebo přinejmenším na vhodné kotviště.
471	Na splavných řekách se používají lodě a čluny, často i vory.
472	Tam, kde není brod, převáží se na prámu, což se nazývá přívoz, ale převozník za to chce poplatek.
473	Jinde se dělají kamenné, dřevěné a visuté mosty nebo lávky.
474	Potápěči se potápějí do velkých hloubek.