Kapitola XCIV

O upřímnosti (O upřímnosti)

918	S kým se stýkáš a přátelíš, k tomu buď otevřený a bezelstný. Není žádná poctivost oklamat a podvést přítele.
919	Věrnému příteli věrný buď ani tajně mu neškoď, protože ten, kdo je nevěrný, špatně dopadne.
920	Když je třeba trestat, udělej to přímo a hned.
921	Není nic vzdálenějšího přátelství než podlézání.
922	Vidíš něco zlého? Netaj se tím, napomeň, potrestej: proč bys dělal, že to nevidíš?
923	Dopustil-li se tvůj bližní něčeho špatného, napomeň ho, veď ho k nápravě; podlézání se hodí jen pro podvodníky.
924	Jestliže někdo moudře mluví, podpoř ho, jestliže hloupě, nechval ho.
925	Lichotky a lži patří pokrytcům, ty však mluv upřímně a jasně.
926	Nestyď se říci pravdu podle svého svědomí; protože proč by se tě měl kvůli ní někdo doprošovat?
927	Pokud nevíš, zdali je k tobě někdo upřímný, nechovej se jako doma, nebo budeš ponížen.
928	Neznámým lidem nepochlebuj, aby si nemysleli, že je lákáš a chceš je obelstít.