Jump to navigation

Kapitola LXIV

O zločincích a trestech (O zločincích a trestáních)

667 Ty, kdo přestupují zákon, je nutno hlídat a za zjevná provinění má být uložena pokuta, aby shovívavost nevedla ke svévoli.
668 K trestání a zajištění nedobrých se používají metly, karabáče, biče, pouta, palečnice, okovy, pranýře, žaláře, mučírny, šibenice... Pochopové, biřici a kati zločince chytají, nasazují jim pouta, mrskají je, bijí, mučí a všelijak trápí. Ti, u nichž není naděje na nápravu, jsou popravováni.
669 Zloději jsou věšeni, cizoložnící stínáni, vrahové a násilníci vplétáni do kola (kdysi je přibíjeli na kříž), otcovrahové bývají zašiti do pytle s hady a topeni, čarodějnice a žháři páleni na hranici, zlovolným klevetníkům se trhá jazyk, čubky se topí, nestydatým a nečistým se rozžhaveným železem vypaluje znamení.
670 Člověk může dostat pohlavek či políček za ledacos; štulec je považován za žert.
671 Trest smrti může být zmírněn a změněn na vyhnanství ze země či z obce.
672 Ten, kdo je vypovězen, se zdržuje v určeném místě, vyhnanec se toulá.
Zpět na obsah

© 2016 Arcibiskupské gymnázium