Japonská kultura a jazyk za 2 dny
Protože jsem odborníkem na výuku jazyků, bylo rámcové vymezení činnosti mé skupiny v projektu AG v roce 2016 nasnadě. Přál jsem si najít se studenty odpověď na tuto otázku:
Jak se naučit cizí jazyk
I. Konkrétní cíle
Po úvodní seznamovací dvacetiminutovce a hrubém vymezení oblasti našeho snažení jsme si v kroužku povídali o svých zkušenostech s učením se jazykům a sdíleli dojmy z prvního projektového týdne.
Technika brainstormingu nám pomohla zjistit, co chceme ve druhém projektovém týdnu dělat a co se naučit. Po sesbírání nápadů jsme jednotlivé myšlenky obodovali podle svých preferencí. Vykrystalizovaly tak tři oblasti našeho zájmu:
-
Nový cizí jazyk
-
Cizojazyčné filmy
-
Cesta do zahraničí a cizí jazyk v praxi
Rozdělili jsme se do třech skupin. Úkolem každé bylo sesbírat dostatek nápadů, jak užitečně naplnit tři projektové dny, a pomocí argumentů přesvědčit ostatní, abychom právě tyto nápady realizovali.
Skupina, jejíž členové se rozhodli naučit základy japonštiny, a skupina, která nám naplánovala cestu do Drážďan, bylo argumentačně podobně silné. Nejméně přesvědčivá byla skupina filmová
Po krátké debatě jsme se dohodli na následujícím postupu: učit se japonsky bude opravdu jen ten, kdo chce. Ostatní se budou věnovat kultuře.
II. Učení se v praxi
-
Skupina Kultura
Členové skupiny Kultura si nejprve ujasnili, která kultura je zajímá a proč. Byly to kultura japonská pro svou exotičnost a kultura Spojených států amerických pro svůj celosvětový vliv.
Pak se tato šestičlenná skupina rozdělila na tři podskupiny. Každá podskupina se rozhodla důkladně prozkoumat jeden aspekt americké a japonské kultury. Zpočátku měly všechny podskupiny záměr kultury obou zemí v určité oblasti porovnávat, nakonec se však zájem všech upřel čistě k Japonsku, konkrétně k těmto třem oblastem:
-
Anime
-
Architektura
-
Suši
Každá miniskupina zformulovala, co její členy v dané oblasti zajímá, a pak provedla základní internetovou rešerši na dané téma. Její výstup byl podkladem pro naplánování práce na další projektový den.
Skupina zabývající se anime si vybrala dva tvůrce anime a zhlédla ukázky z jejich díla. Následně se snažili zodpovědět otázku, jaké jsou zvláštnosti anime. Hmatatelným výsledkem jejich práce je nástěnka k tématu ve třetím patře.
Japonská architektura upoutala pozornost některých účastníků svou odolností při zemětřeseních. Proto se rozhodli porozumět tomu, jak je ochrana budov při zemětřeseních řešena. Ty nejzásadnější informace pro vás shrnuli a můžete si je zde stáhnout.
Podskupina Suši pak suši připravila, dávala ochutnat a následně hodnotila, co se povedlo a co méně. Praktické činnosti předcházela i po ní následovala práce s internetovými zdroji k tématu. Ochutnávku suši skupina natočila na video – podívejte se.
-
Skupina Jazyk
Členům skupiny Jazyk byl k dispozici Pimsleurův audiokurz japonštiny. Za dva dny zvládli „jazykáři“ tři až pět lekcí. V praxi si ověřili, že není možné učit se jazyk nonstop. Volné chvilky využili k seznámení s japonským písmem, snažili se zjistit, jak by se japonsky dala zapsat jména spolužáků, pátrali po tom, které známé firmy pochází z Japonska, a také skládali origami.
Výsledným produktem byla složená origami, kartičky se jmény spolužáků a především nově nabytá schopnost domluvit se japonsky v několika základních životních situacích, kterou členové skupiny demonstrovali při závěrečné projektové prezentaci.
III. Teoretický nadhled
Třetí projektový jsme uvažovali o učení teoreticky. Našimi rádci byli Paul Pimsleur a Jan Amos Komenský. Studenti se seznámili s několika jejich tezemi vážícími se k učení se a k učení se jazykům, kriticky je zhodnotili a porovnali se svými zkušenostmi z předchozích dvou projektových dnů.
Výstupem této části projektu jsou dva plakáty, které jsou k vidění na nástěnce anglického kabinetu ve třetím patře. Jsou také nafocené zde.
Na závěr našeho projektu jsme mu dali definitivní název:
Japonská kultura a jazyk za 2 dny
sepsal Ondřej Špaček, 29. ledna 2016
