Kapitola LXV

O královském stavu (O královském stavu)

673	Všem záleží na tom, aby byla šlechta, protože zajišťuje, aby silnější neutlačoval slabšího. Když má země jednoho vládce, říká se tomu monarchie (císaři mají zvyk vybírat si k sobě pomocníky).
674	Kdo vládne podle zákonů, je král, kdo vládne podle svých zájmů (po libosti), je ač korunovaný a s žezlem, přece tyran.
675	Jeho sídlo je v hlavním městě, kde sedí na slonovinovém trůně, důstojně oblečený jemným plátnem a ve zdobeném královském rouchu a obklopený zástupem dvořanů.
676	To jsou rádci nebo úředníci jako hofmistr, číšníci, podkoní, kancléř, komorníci, pážata, lokajové.
677	Jinam vysílá místodržící, vojevůdce, výběrčí daní, celníky a posly, kteří mají královské pověření řídit věci.
678	Na místo zemřelých se dosazují jiní, kterým se proto říká náměstkové.
679	Královské domy jsou plné krásného čalounění, koberců a maleb, a ozývá se z nich hudba.
680	Drbny, blázni, příživníci a donašeči jsou přítěží dvora. Užívání kleštěnců vyšlo ze zvyku.
681	Šlechta podléhá závisti, ale dobrota bude stát na stráži.
682	Knížete chrání více láska poddaných než osobní stráž, daně či shromážděné bohatství.
683	A proto ať jim neukládá mnohé daně ani pracovní povinnosti, raději ať si jich váží a získává je dary.
684	Lidu je třeba dávat takové rozkazy, které bude rád poslouchat, vynucená poslušnost je nebezpečná.