Kapitola LXIII

O soudech (O soudech)

656 Když se dva přou, musí mezi ně vstoupit třetí strana, aby je rozsoudila, jinak se spor nevyřeší.
657 A proto si tedy zvolte toho, kdo vás rozsoudí a jehož rozhodnutí budete oba respektovat, a nebo jděte k soudu a vyřešte spor právní cestou.
658 Kdo druhého předvolává k soudu, posílá ho před soudce (kromě dnů, kdy soud nezasedá), žaluje ho tím a obviňuje ze škody.
659 Na žádost žalobce předvolá se obžalovaný, posoudí se žaloba i obhajoba. Není-li pak stále možno rozhodnout, předvolají se svědkové a nejsou-li dostatečně důvěryhodní, vezmou se do přísahy.
660 Obhájce nebo prokurátor ať neopouští svého svěřence, kterého má chránit, ale ať ho hájí - ovšem slušně, spravedlivě a nepřekrucuje slova.
661 Nechť je soudce nestranný a nebere úplatky. Ať se naopak rozhoduje podle pravdy.
662 Jsou-li přítomni přísedící, soudce vyslechne a zváží jejich názory a na jejich základě rozhodne spravedlivě, aby byli vinní potrestáni a nevinní ospravedlněni.
663 Je neslušné odvolávat, rušit nebo brát zpět již vyřčené výpovědi a úsudky.
664 Jakmile se vyhlásí rozsudek, ať se co nejrychleji provede, ledaže by odsouzený neuznal vinu a odvolal se k vyššímu soudu; v takovou chvíli je potřeba zastavit líčení, odročit jej nebo vzít do opatrování soudu vše, co je předmětem sporu.
665 V takové chvíli je zapotřebí záruky soudícího se, že se dostaví k vyššímu soudu.
666 Někdy se užívá průtahů pro přímluvy a záruky dobrodinců; co kdo ale slíbí, musí to i dodržet.